Takřka monotematické album jsem věnoval dvěma druhům opuncií rostoucích na Lovoši. V roce 1957 je tam vysadil jakýsi botanický nadšenec a populace přežila do dnešních dnů, mírně se i rozšířila. S teplejším počasím se však šíří rychlejí, ale má jen omezené možnosti a tak se invaze neočekává. Když pak v červnu rozkvetou, připadáte si jako někde ve Středomoří.

Výběr vzácných druhů rostlin z NPP Polabská černava u Mělníka 1. června 2019.

Z této botanické exkurze jsem vybral pouze vzácné druhy, které jsme měli možnost pozorovat v okolí hrádku Oltářík a vrchu Plešivec v Českém středohoří.

Toto album je z vybraných druhů planě rostoucí květeny v červnu, vesměs z blízkého okolí Ústí n.L.

Přírodní park Džbán je rozlohou velké území, na němž je několik maloplošných chráněných celků. Např. v NPP Cikánský dolík se vyskytují extrémně vzácné druhy rostlin (lněnka zobánkatá, šášina načernalá, nebo mečík bahenní), tento výběr je však z přelomu května a června, kdy ještě vše nekvetlo.

Zajímavé a chráněné druhy naší planě rostoucí květeny v měsíci květen.

Přírodní rezervace Čabel je nevelká MCHÚ, ve které na poměrně malé ploše roste rojovník bahenní a klikva bahenní. Přesto chvíli trvá, než se tyto vzácné a chráněné druhy naleznou.

Dřevěná rozhledna s kamenným podstavcem u Kadlína na Mělnicku byla postavena v roce 2006. Má tvar strážní věže a její výška je 20 metrů, v rovinaté krajině jsou z ní daleké výhledy.

Mařinka rolní je již destíky let považována za vyhynulý druh naší planě rostoucí květeny, letos se však jedné naší botaničce podařil její opětovný nález. Takto vzácné kytce proto věnuji monotematické album, jedná se o vskutku významný objev.

Na okraji města Teplice stojí na Doubravské hoře zřícenina hradu s restauraci a vyhlídkovou věží v podobě středověkého hradu. Jedná se o jediný radioamatérský hrad v ČR, je trvale obydlen. Na závěr alba jsem přidal pár jarních kytek z teplické BZ.

Rýzmburk je nejstarším a nejmohutnějším gotickým hradem Podkrušnohoří. Zajímavostí je, že se na tomto hradě natáčel film Páni kluci.

Krušné hory nabízejí mnoho krásných míst s dalekými výhledy do vnitrozemí, začali jsme je objevovat a navštívili Stropník v jejich SV části.

Telekomunikační věž na Vlčí hoře má slušných 40 metrů, ve výšce 15 m je vyhlídková plošina s kruhovými výhledy nejen po Krušných horách. Za dobré viditelnosti je vidět Ještěd a Krkonoše. Krušné hory mají stále zasněžená místa, sníh tu roztává až v květnu.

Poslední maltské zastavení - při archivaci fotek z Malty jsem vytvořil malý výběr z těch, které se do ostatních alb nepodařilo zařadit. Některé se tematicky nevešly, na některé jsem pozapomněl, jiné by v tématu zanikly, rozhodně však všechny stojí za prezentaci.

Výprava na Hanou byla letos velmi zdařilá, po úspěchu v Seničce jsme se Slávkem zajeli do PP U Strejčkova lomu, kde právě nasadil koniklec velkokvětý k velkolepé podívané.

Letos jsme se vydali se Slávkem-m na úspěšnou výpravu, které předcházely dvě Slávkovo orientační, aby jsme konečně dosáhli úspěchu a nafotili si velevzácný křivatec český skalní. Ten se v ČR prokazatelně vyskytuje pouze na jediné lokalitě, skromná populace několika trsů fertilních jedinců a roztroušeně několik sterilních je již dělší dobu stálá. Ovšem letos došlo vyloženě ke zločinu, jak jsme totiž zjistili, došlo k vyrýpnutí jednoho trsu. Podle struktury holého místa se dá usuzovat na lidský faktor, což je nadmíru znepokojivé.

Maltská květena je již v únoru velmi bohatá a pestrá, mezi typicky středomořskými druhy se na ostrovech vyskytuje i zhruba 50 endemitů. Některé kytky však nemají české názvy, proto u některých uvádím pouze jejich latinské.

Předposlední maltské album je z Goza, kde jsme se prošli pobřežní stezkou nad vysokými útesy. Gozo je oproti Maltě menší, zato členitější a zelenější, většina zemědělské produkce ostrovní země Malta je právě z Goza.

Gozo mělo své jedinečnosti, za vše Skalní okno, o které jej připravila silná bouře v r. 2017. Přesto tomuto místu nelze upřít nevšední podívanou na úžasné útesy. Ve městě Xewkija je největší katedrála Malty, její impozantnost však vynikne pouze z okolí.

Ostrov Gozo je zhruba čtvrtina sousedící Malty, je hornatější, zelenější a méně lidnatější, ale neméně zajímavý. Mimo jiných zajímavostí je na něm prastará stavba, údajně chrám, jehož stáří se odhaduje na víc než 6 tisíc let, tedy starší než Stonehenge. Kdo a jak dokázal tehdy stavět z tak odbrovských kvádrů je stále záhada.

Hlavní město Malty je Valletta, ale to je jen několik hektarů zastavěné plochy poloostrova, obehnaného hradbami. Napojuje se na ni cca 18 dalších měst a spolu vytváří obří aglomeraci. Na jižním pobřeží Malty jsou pak vysoké útesy, ve kterých moře vyhloubilo úchvatné jeskyně Blue Grotto.

Jeden den jsme věnovali průzkumu bližšího okolí. Nedaleké město Mellieha má co nabídnout, často jsme se tam stavili na nákupy a večeře. A protože byl teplý den, zvolili jsme jednu nádhernou pláž ze tří u nedaleké vísky Manikata. Pláž Bajja ta Ghajn Tuffieha byla ke koupání jako stvořená. ;-)

Druhý den jsme jeli prozkoumat vnitrozemí. Ve městě Mosta jsme nemohli minout baziliku, která byla za 2. světové války bombardována Němci a kam spadla v Plzni vyrobená bomba, ale nevybuchla díky české sabotáži. Údajně v ní místo roznětky našli vzkaz od Čechů. Poté jsme navštívili starobylou Mdinu, prošli se zahradami pod palácem Verdala a nemohli si odpustit návštěvu největší maltské záhady - vyrytých koleje ve vápenci, starých přes šest tisíc let. Dodnes je to ale záhada a stáří se jen odhaduje. Nakonec jsme si zašli na úchvatné útesy Dingli.

Letošní únor jsme si dopřáli trocha tepla a exotiky na Maltě. Albíček bude víc, musím se jima prokousat a určitě pak dojde i na bortanické, které bylo nosným pilířem celé Malty. První album je ze SZ hlavního ostrova Malta, kde jsme byli ubytováni.